V samotném centru bouře se ocitl barcelonský obránce Gerard Martín, který byl původně vyloučen po tvrdém zákroku na Thiaga Almadu. Hlavní rozhodčí Mateo Busquets Ferrer vyhodnotil skluz jako vážný faul a bez váhání vytáhl červenou kartu. Situace ale o chvíli později nabrala naprosto nečekaný spád.

Konverzace s VAR a změna rozhodnutí

Po rychlé intervenci videorozhodčího Maria Melera Lópeze se celá situace na hřišti znovu přezkoumávala. Rozhodčí dostal pokyn, aby se na incident podíval na monitoru, což otevřelo dveře k případnému zrušení tvrdého trestu.

Během komunikace videorozhodčí do sluchátka uvedl:

„Podle mého názoru jde o akci, kdy hráč Barcelony normálně hraje míčem, je to běžná součást hry, a následný kontakt s hráčem Atlética vyplyne naprosto přirozeně ze situace.“

Po zhlédnutí záznamu dal Busquets Ferrer za pravdu kolegovi u videa a své původní rozhodnutí skutečně změnil. Svůj myšlenkový pochod před mikrofonem vysvětlil takto:

„Dobře, hráč Barcelony má míč pod kontrolou, hraje s ním a pak na něj šlápne, je to normální dynamika pohybu. Ruším červenou kartu a uděluji mu žlutou, v pořádku?“

Atlético se bouří a chystá stížnost

I když rozhodnutí na hřišti nakonec platilo, Atlético Madrid se s ním rozhodně nesmířilo. Podle deníku AS nyní klub připravuje formální žádost o vysvětlení přímo od Technické komise rozhodčích (CTA).

Argumentace madridského celku se opírá o jasnou konzistenci posuzování. Jsou totiž naprosto přesvědčeni, že podobné incidenty z minulosti byly hodnoceny mnohem přísněji. Konkrétně odkazují na zápas Betisu proti Rayo Vallecano, kde byl zákrok Valentína Gómeze zpětně vyhodnocen jako na červenou kartu, přestože nejprve zasáhl míč.

Atlético vidí mezi touto situací a sobotním zákrokem Gerarda Martína obrovskou paralelu a tvrdí, že oba incidenty měly být potrestány naprosto stejně. Očekává se, že komise celý incident detailně probere na svém nadcházejícím zasedání. První úniky navíc naznačují velmi zajímavou věc – někteří členové komise se údajně kloní k názoru, že červená karta měla skutečně platit!

ZDROJE: AS

Zápas připomínal nedávné trápení se Sociedadem, ale v ještě extrémnějším podání. Lamine Yamal sice otevřel skóre, ale domácí srovnali. Vedení nám vrátil Ferran Torres, ale pojišťovací gól dlouho nepřicházel. Až střídající Marcus Rashford v závěru definitivně rozhodl.

Hodnocení hráčů:

Joan García: 8,5 Muž na svém místě. I když nemohl dělat nic s vyrovnávacím gólem Elche, v klíčových momentech podržel. Předvedl několik výborných výběhů, četl hru a fungoval jako spolehlivý „zametač“ za obranou. Hlavně v závěru, kdy se domácí nadechovali k tlaku, vytáhl zákroky, které nám zachránily body.

Alejandro Balde: 8 Motor na levé straně. Balde byl k nezastavení, neustále měnil obranu v útok a svými náběhy trhal defenzivu soupeře. Jeho spolupráce s Raphinhou a později s Ferranem byla ukázková. Většina nebezpečných brejků šla přes něj.

Eric García: 8 Možná nenápadný, ale naprosto klíčový výkon. Eric četl hru jako zkušený mazák, připsal si několik důležitých interceptions (zachycení míče) a chyběly jen centimetry, aby zabránil i gólu Elche. Jeho rozehrávka pod tlakem byla chirurgicky přesná.

Pau Cubarsí: 7,5 Mladík opět nezklamal. Neměl tolik práce jako Eric, ale svou stranu si pohlídal s přehledem. Dobře držel ofsajdovou lajnu a byl klidný na míči. Jediné menší problémy měl při rychlých návratech, když domácí prolomili past, ale vše vyřešil.

Jules Koundé: 8 Defenzivní skála. Jules tentokrát tolik neútočil a držel se více vzadu, což se ukázalo jako dobrý tah. Zastavil několik rodících se brejků Elche hned v zárodku. Směrem dozadu bezchybný výkon.

Frenkie de Jong: 9 Maestro středu pole. Frenkie diktoval tempo hry, rozdával míče a uklidňoval hru, když bylo potřeba. Byl to on, kdo vymyslel druhý gól – podržel míč, počkal na správný moment a našel Ferrana Torrese. Dominantní výkon.

Dani Olmo: 7,5 Rozporuplný večer. Herně? Skvělý. Jeho nahrávka na Yamalův gól byla lahůdková, neustále se nabízel a kombinoval. Koncovka? Katastrofa. Mohl (a měl) dát v první půli dva góly, ale buď minul, nebo trefil břevno. Za kreativitu vysoká známka, za efektivitu strháváme body.

Fermín López: 7 Hrál v trochu nezvyklé roli více zeširoka, zatímco Yamal chodil do středu. Chvíli mu trvalo, než se našel, ale pak byl nebezpečný. Stejně jako Olmo ale spálil tutovky z bezprostřední blízkosti. Bojovnost mu upřít nelze, klid v zakončení ano.

Lamine Yamal: 10 (Hráč zápasu) Co k němu říct? Je z jiné planety. Každý jeho dotek s míčem znamenal nebezpečí. Dal první gól, rozdával pasy za obranu, kterými ničil soupeře, a měl mít tak tři asistence, kdyby spoluhráči proměňovali. Třetí gól Rashforda vypracoval prakticky sám geniálním udržením míče ve hře. Absolutní Masterclass.

Ferran Torres: 7,5 Klasický Ferran. Pohybově výborný, výběr místa skvělý, ale v koncovce by potřeboval vymítače ďábla. Dal vítězný gól na 2:1, což se počítá, ale předtím zahodil čtyři gólovky. Trefil tyč, pálil těsně vedle… Mohl mít hattrick do poločasu. Za gól a aktivitu ale palec nahoru.

Raphinha: 7 Byl nebezpečný, nabíhal si do volných prostorů a měl šance. Ke konci poločasu ale trochu vypadl z tempa a preventivně si řekl o střídání. Doufejme, že to není nic vážného.

Marcus Rashford: 7,5 Přišel, viděl, rozhodl. Angličan vnesl do hry dynamiku. Sice nejprve neproměnil samostatný nájezd (což nám všem zvedlo tlak), ale nakonec to odčinil nekompromisním volejem, kterým pečetil výhru na 3:1. Žolík, jak má být.

Právní zástupci Realu Madrid byli u soudu v poslední době velmi aktivní. Nejenže během výpovědi bombardovali prezidenta Joana Laportu sérií nepříjemných otázek, ale rozhodli se zajít ještě dál. Oficiálně totiž požádali soud o přístup ke kompletním ekonomickým záznamům, auditům a dokumentům Barcelony z let 2010 až 2018.

Chtěli vidět všechno. Pod záminkou hledání plateb pro Josého Maríu Enríqueze Negreiru se pokusili dostat k citlivým interním datům našeho klubu.

Soudkyně řekla jasné „NE“

Jak ale informoval deník AS, tato snaha Realu Madrid vyšla naprázdno. Soudkyně Alejandra Gil Lima z barcelonského soudu č. 1, která má vyšetřování na starosti, tento požadavek kategoricky zamítla.

Real Madrid, který v případu vystupuje jako tzv. soukromý žalobce, tak nedostane přístup k auditům ani ekonomickým zprávám Katalánců. Rozhodnutí soudkyně je zajímavé i v tom, že se v tomto bodě fakticky shodla s obhajobou bývalého prezidenta Josepa Marii Bartomeua. Ten argumentoval tím, že Real Madrid nemá žádné „procesní postavení“ k tomu, aby takové informace vyžadoval.

Proč to soudkyně zamítla? Zde je vysvětlení

Odůvodnění rozsudku je pro Barcelonu velmi pozitivní a logické. Soudkyně Gil Lima jasně vysvětlila, proč jsou požadavky Madridu zbytečné a irelevantní:

1. Platby nikdo nepopírá: Soudkyně uvedla, že ekonomické zprávy nejsou potřeba, protože existují jasné důkazy (faktury), že platby proběhly. Dokonce i sama Barcelona přiznává, že Negreirovi platila – spor se vede o účel těchto plateb (zda šlo o technické reporty, nebo o snahu ovlivnit rozhodčí), nikoliv o to, zda peníze odešly. Účetnictví na tom nic nezmění.
2. Rybářská výprava Madridu: Soudkyně označila žádost Realu za příliš širokou. Madrid totiž nechtěl jen dokumenty k Negreirovi, ale zprávy o celkovém ekonomickém řízení FC Barcelona v letech 2010 až 2021. To podle soudu nemá s vyšetřováním nic společného a je to pro danou kauzu „naprosto irelevantní“.
3. Daně s tím nesouvisí: Stejně tak byla zamítnuta žádost o vydání zápisů ze schůzí daňového výboru. Soudkyně argumentuje, že daňový pohled na věc je „cizí předmětu současného vyšetřování“.

Co to znamená?

Je to malé, ale důležité vítězství. Real Madrid se snažil využít situace, aby se dostal k interním informacím svého rivala a celou kauzu nafoukl do obřích rozměrů, které by zahrnovaly celé hospodaření klubu. Soudkyně jim ale jasně vymezila hřiště: Vyšetřuje se Negreira, nikoliv celé účetnictví Barcelony.

Pokus Realu Madrid udělat z toho ještě větší show tak prozatím selhal.